21.10.2021 Sociální a zdravotní pojištění

Možnosti zlepšení situace v oblasti sociálního pojištění

All

Mzdová účetní čas od času narazí na některé možnosti, jak si zaměstnanci mohou vylepšit situaci v oblastí sociálního pojištění. Bohužel zde nebudeme mluvit o snížení pojistného, ačkoli v určitém smyslu to je možné u vysokopříjmových zaměstnanců. V následujícím článku představíme dva nástroje, které lze v sociálním pojištění využít, avšak jejich využitelnost se omezuje na malý okruh zaměstnanců a případů.

V sociálním pojištění existuje institut maximálního vyměřovacího základu. Znamená to, že pokud zaměstnanec v průběhu roku dosáhne určité výše mzdy a jiných příjmů (kumulativně), tak již z tohoto příjmu přestává platit sociální pojištění. Tento limit se mění každý rok a pro rok 2021 činí 1 701 168 Kč. Pokud tedy někdo má hrubou mzdu vyšší než 141 764 Kč (v průměru), tak během roku 2021 přestane platit sociální pojištění. Čím vyšší má mzdu, tím dříve v průběhu roku přestává sociální pojištění platit. Mezi jednotlivými zaměstnavateli však neexistuje informační součinnost a pokud zaměstnanec v průběhu roku přejde k novému zaměstnavateli, ten mu začne limit 1 701 168 Kč uplatňovat od začátku, přičemž zaměstnanec mohl u předchozího zaměstnavatele již něco z tohoto celkového limitu vyčerpat.

Na tuto situaci myslí § 15a, odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, dle kterého může zaměstnanec všechny své zaměstnavatele požádat o vydání potvrzení úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok. Na základě těchto potvrzení může zaměstnanec požádat o vrácení pojistného, které se mu strhlo ze mzdy nad uvedený limit.

Druhý nástroj mohou využít zaměstnanci, kteří během celoměsíční nemoci či mateřské dovolené dostávají bonus, případně se jim dodaňuje nějaký nepeněžní příjem. Obecně platí, že důchod se vypočítává z příjmů dosažených během ekonomicky aktivního života a doby pojištění. Protože však během tzv. omluvných důvodů (např. výše zmíněná nemoc, mateřská dovolená, ale i jiné doby) zaměstnanci většinou nedostávají příjem, dny omluvných důvodů se počítají do vyloučených dob. Tyto vyloučené doby pak snižují počet dní, které se používají pro výpočet průměrné výše příjmu, ze které se pak počítá důchod.

Ovšem pokud omluvné důvody trvají po celý kalendářní měsíc a v tomto kalendářním měsíci je zúčtován nějaký příjem (byť jen 1 Kč), platí, že za tento kalendářní měsíc nesmí být dny započítány do vyloučených dob, což může negativně ovlivnit výši důchodu. Zaměstnanec ale může využít § 16, odst. 7 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a požádat o upřednostnění vyloučené doby před zúčtovaným příjmem. K tomu bude potřebovat opět potvrzení zaměstnavatele, které mzdová účetní vystaví na základě § 37, odst.2, písm. c) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Využít takové možnosti má smysl pouze je-li příjem menší než jeho obvyklá výše.

Autor:

Martin Svoboda
Payroll Development Specialist
Contract Administration

See also

22.02.2024 Sociální a zdravotní pojištění
3.11.2021 Sociální a zdravotní pojištění

Advartis Business Services Sp. z o.o.

ul. Hrubieszowska 2
01-209 Warszawa
Poland

+48 (22) 295 3300
contact@advartis.eu

NIP: 525-190-82-77, KRS 0000004531
REGON: 012682409. The District Court for the
capital city of Warsaw, XIII Commercial Division
Share capital: 50.000 PLN

Mapa