Karanténou se rozumí též izolace. Na příspěvek tak budou mít nárok nejen potenciálně nakažení, ale i ti, kteří byli pozitivně testovaní.
Příspěvek má být ve výši 370 Kč za každý kalendářní den karantény, nejdéle však za prvních 14 kalendářních dní. Součet standardní náhrady za nemoc (karanténu) a tohoto mimořádného příspěvku nesmí přesáhnout 90 % průměrného hrubého výdělku.
Vzhledem k tomu, že poměr mezi hrubou a čistou mzdou odpovídá cca 90 % pouze u minimální mzdy a se zvyšující mzdou se toto procento snižuje, může docházet k tomu, že příjem lidí v karanténě bude dokonce vyšší než v případě výkonu práce. Dle propočtů nastává zlom při hrubé měsíční mzdě cca 52 250 Kč, za předpokladu, že průměrný hodinový výdělek odpovídá této mzdě a karanténa trvá přesně 14 dní při 40 hod pracovní době. Do této částky (52 250 Kč) je čistá mzda v případě karantény vyšší než v případě výkonu práce, zatímco od této částky nahoru už výkon práce začíná být výhodnější.
Specifika příspěvku z pohledu výpočtu mzdy
Příspěvek je osvobozen od daně a tím i od zdravotního a sociálního pojištění.
Zaměstnanci příspěvek nepřísluší, pokud mu byla karanténa nařízena do 5 dní po návratu ze zahraničí, nejednalo-li se o pracovní či služební cestu. Zaměstnavatel by o skutečnosti, že byl zaměstnanec v zahraničí, měl vědět, neboť zaměstnanci mají povinnost svou cestu do zahraničí hlásit. Tato povinnost však neplatí pro země s nízkým rizikem. Je tedy otázka, jakým způsobem bude zaměstnanec prokazovat, že nebyl v zahraničí, když se na něj oznamovací povinnost u těchto zemí nevztahuje.
Zaměstnavatel si odečte z pojistného na sociální zabezpečení částku odpovídající zaplacenému příspěvku. Příspěvek by tak de facto měl být placen z našich daní.
Zjišťuje-li se výše čistého příjmu, k příspěvku se nepřihlíží. Příspěvek nelze postihnout výkonem rozhodnutí ani exekucí.
Do zákona se dostala i informace, že ČSSZ poskytne zaměstnavateli na žádost informaci o tom, zda byla nařízena karanténa či izolace. Toto je velmi důležité, neboť zaměstnavatel se v praxi dozví pouze o karanténě, kterou lékař v neschopence označí tak, že do povolání zaměstnance uvede „karanténa“. U izolace však už toto pravidlo neplatí a vzhledem k tomu, že zaměstnavatel na neschopence nevidí diagnózu, není schopen ani sám rozlišit, zda se jedná o nařízenou izolaci či nikoli. Doufejme tedy, že komunikace mezi zaměstnavatelem a ČSSZ bude v této oblasti fungovat, jak má.
Autor:
ul. Hrubieszowska 2
01-209 Warszawa
Poland
+48 (22) 295 3300
contact@advartis.eu
NIP: 525-190-82-77, KRS 0000004531
REGON: 012682409. The District Court for the
capital city of Warsaw, XIII Commercial Division
Share capital: 50.000 PLN